Vlastnit hodně věcí bylo dřív znakem toho, že je člověk bohatý. Mít hodně oblečení, jídla, nemovitostí nebo i dětí představovalo fakt, že si člověk mohl dovolit všechno to uživit. S překulením milenia se lidé víc než kdy jindy obklopují velkým množstvím věcí, vedle kterého se jejich osobní prostor změnšuje. V posledních dvou letech se lidé obrací na uklízecí experty, využívají znalostí minimalistů a chtějí žít skromněji. Došlo ve vývoji lidstva k přesycení?
Vyrůstala jsem v rodině sběračů, ne tedy těch polních, ale těch domácích. Každý člen něco sbíral a v naší domovině se tím obklopoval a byly to bohužel sebemenší drobnosti. Úplně nejhorším sběračem byla moje sestra, tělem i duší umělkyně a díky ní bychom mohli z fleku stavět i v obýváku, protože se zajímala o kameny, písek, keramiku a kamínky. Už v dětském věku se u ní projevily tyto sklony. Při pohledu na zahlcenou domácnost jsem se nikdy necítila psychicky dobře. Stohy novin, keramika vystavená na komodách a neschopnost udržet pořádek mě vytáčela. Jak jsem dospívala, uvědomovala jsem si, že do budoucna se musím sama zařídit jinak, hlavně při zařizování své domácnosti.
Z části se mi to povedlo a skutečně jsem si do bytu netahala věci, co mi byly k ničemu. S malými odchylkami se mi to dařilo dobře, ale vždycky mi to narušoval nějaký spolubydlící, až jsem se vdala a spolubydlící mi už zůstal neměnný. Můj spolubydlící (čti manžel) je ovšem notorický bordelář, který se začal projevovat nejprve nenápadně, až jsem zjistila, že nenápadnými manévry domů propašoval stůl, velký počítač, komodu a TV stolek s televizí, o které jsem neměla zájem. Kvůli tomu jsem si začala uvědomovat stísněnost našeho bytu a pocit, že se zahlcená věcmi necítím dobře i ve vlastním hnízdě. Trochu pod nátlakem jsem si vydupala nenosit domů už žádný další nábytek nebo něco velkého, co by zabralo zbývající volné místo, manžel se přizpůsobil. S příchodem našeho králíka Brunhilďáka jsem zjistila, že mám sama máslo na hlavě, králík zabíral hodně místa a tentokrát jsem to byla já, kdo se nepodřizoval. Takový králík je zásah do soukromí, stále se okolo jeho klece válelo seno, odhrabané piliny a sem tam malý bobek. V tomto bodě jsem uznala, že nebýt zahlcená je otázka nastavení myslí a tolerance. Protože jsem věděla, že králík své chování neusměrní, začala jsem ho usměrňovat sama. Zkouším se přizpůsobit spolubydlícím a měním sama sebe v tom, že ne vždy jde okleštit svůj život a domácnost na minimum, stejně tak i vztahy, které okolo sebe máme.
K zamyšlení nad minimalismem a vetešnictvím mě inspirovalo několik videí, článků a knih. Minimalismus je všeobecně nový trend, který motivuje influencery a blogery, připomenu tak několik nosných zdrojů, které vám téma ještě více přiblíží.
Žádné komentáře:
Okomentovat