23/05/2023

Filmové recenze: Monty Python a Svatý grál

 Miluju komedie, ale nikdy bych neřekla, že mě zaujme břitký britský humor. Přesně takový, jaký zastupovala skupina Monty Python. Monty Python byla totiž skupina několika umělců, kteří navázali na tradici jednoduchého humoru předchůdců komediálního rozhlasového seriálu The Goon show. V podstatě se skupina snažila o humor na jednoduché úrovni, Britům tak blízké, že i ten nejškrobenější divák se musí zasmát.




    Film Monty Python a Svatý grál byl natočen roku 1975 a ze série pěti filmů je zřejmě ten divácky nejúspěšnější. Děj je zasazen do hlubokého středověku do doby krále Artuše a jeho věrných rytířů. Král Artuš na své cestě po Anglii hledá věrné rytíře, aby se připojili k jeho družině. Cestou jej doprovází panoš, který klepe kokosy o sebe, aby vytvořil iluzi jízdy na koni. A tak se společně vydávají na dobrodružství spojené s bizardními situacemi, kde řeší například to, jestli kokos mohla do končin Anglie zanést vlaštovka, kolikrát asi mávne křídly a jaký je rozdíl mezi klasickou vlaštovkou a tropickou.

    Režie tohoto filmu se ujali Terry Gilliam a Terry Jones. Nutno podotknout, že se svého úkolu zhostili bravurně. Herci, kteří měli před sebou těžký úkol a 44 postav hrálo 6 herců, vytvořili díky dobrým kostýmům dojem, že je každá postava hrána jiným člověkem. 

    Myslím, že bych ráda shlédla i další filmy z produkce této skupiny, protože pro odlehčení po těžkém dni není nic skvělejšího, než se dobře zasmát.

-Jana-

01/05/2023

Filmové recenze: Pearl

 Naší předchozí recenzí byl film, jež je z trilogie hororů od Ti Westa. Dnes si představíme další díl tohoto pokračování s názvem Pearl. 

    Ti West jakožto mistr hororu se vydal na cestu trilogie a zpracovává příběh z Texasu, ve kterém je hodně postav, jejichž charakter se nám pomalu odkrývá a v tomto případě se zaměříme na Pearl, která v předchozím filmu zaujala místo hlavní vražedkyně a ani v tomto případě tomu nebude jinak.

    Pearl žije na statku své matky jako děvče pro všechno. Její matka je zarytá věřící žena, otec je po španělské chřipce připoután na invalidní vozík a manžel se nachází někde v Evropě a bojuje za svou vlast v první světové válce. Pearl má své sny, ale je vlastní matkou zašlapávána do země i přesto, že je to vdaná žena a má nárok na vlastní život. Matka jí neustále předhazuje, že její sny jsou malicherné a vzdálené údělu ženy tehdejší doby, ponižuje ji a fyzicky i psychicky ji týrá, což Pearl pochopitelně drtí. Pearl sní o tom, že odejde z farmy, stane se tanečnicí a bude slavná a svět jí bude ležet u nohou. Částečně jí osud vyjde vstříc, když se v blízkém městě pořádá konkurz na tanečnicí, kterou by čekalo turné od města k městu. Pearl o tom informuje její švagrová, která, jako by se zdálo, je jedinou její spojenkyní. Postupně se ale přetváří charakter Pearl a z milé jemné mladé ženy se stává zkažená vražedkyně, která se nechává ovládat svými paranoidními představami. A tak se stane, že zabije své rodiče, milence a nakonec i milou švagrovou, která jako jediná jí přála nějaké to životní štěstí. 


    Ti West se v tomto dalším díle snažil přiblížit proměnu, kterou si Pearl jako vražedkyně prošla. Z nevinného ptáčete se vyklubala kukačka, a díky proměně charakteru bylo více patrné, proč jsme se už v prvním díle setkali s tak brutálním chováním. Příběh ukazuje, jak se domácí násilí a ponižování od rodičů stává fatální ve vývoji mysli mladého člověka a zdá se, jako by divák měl soucit se samotnou Pearl a dokáže si vybavit, proč se uchýlila k takovým činům, ale nelze to ovšem použít paušálně. Smrt její švagrové byla naprosto zbytečná a odkazuje na to, jak se v prvním díle Pearl rozhodne vraždit jen proto, že je někdo hezčí a úspěšnější, protože ona si tento sen nikdy nemohla splnit. Rozuzlením je, když se vrátí Pearlin manžel a vidí všechnu tu spoušť. I přes pokažený charakter zůstane loajální a možná jen díky němu se nestane další řešeto.

    Musím konstatovat, že tento díl je lepší po obrazové stránce, ale horší po té zvukové. Dabing jsem nesehnala, ale originál mi přišel často nečitelný, hlavní postava mluvila potichu nebo jen křičela, nedokázala jsem se na to pořádně soustředit a to mě rozptylovalo. Ohledně kostýmů jsem si také nebyla úplně jistá, dobově mi přišli oděni všichni kromě Pearl, která na sobě nosila džínový overal. Ale nemyslím si, že by to nějak celkově narušovalo můj dojem z filmu.

    Sečteno a podtrženo, bylo zajímavé vidět přelom mezi charakterem mladé ženy a vražedkyně. Těším se, jak se vyvine další díl, tentokrát už závěrečný, Ten by měl být zasazen opět do příběhu Maxine.


-Jana-

18/04/2023

Filmové recenze: X

 Právě čtete další článek zaměřený na filmovou recenzi a tentokráte se podíváme na zoubek jedné novince. Půjde o hororový film X, který se na filmovém výslunní hřeje zatím krátce, byl totiž vydán v roce 2022. I když je to film poměrně nový a ještě neokoukaný, tak ti, co jej viděli, na něj nemohou zapomenout. Někteří kvůli jeho nestydatosti, jiný kvůli kvalitě zápletky, kterou si půjdeme právě představit.



    Hlavními postavami je skupina lidí žijící v Texasu. Hlavní kápo, filmový producent, dá dohromady skupinu mladých lidí, které láka vidina slávy a peněz, stejně jako jeho samotného. Děj je zasazen do divokých 70.let 20.století a jak jinak si dobře vydělat, než kvalitně natočeným pornem? Producent tedy pronajme levnou a odlehlou chatku v srdci Texasu, kam dopraví ve své dodávce své filmové hvězdy a crew, zvukařku a kameramana. Film začne jako klasický podřadný pornofilm, kde jsou neustále vidět ženská ňadra, vzdychá se tak, že by to vzbudilo i vaši babičku ze stoletého spánku a hlavní ženská postava si jde za svou slávou i přesto, že se na její soulož dívá její snoubenec. Dějem zamíchá manželka majitele usedlosti, kde se údajný pornofilm natáčí. Je totiž posedlá krásou a chce být milována, i v jejím postarším věku žádá manžela, aby s ní měl sex. Z ničeho nic jí ale v hlavě přeskočí a začíná okolo sebe kosit mladé lidi, hlava nehlava. Jak příběh dopadne nechám jako tajemství, abyste o to nejlepší nepřišli.

    Režie filmu se ujal Ti West, který se hororovému žánru věnuje již od přelomu milénia, kdy ještě začínal jako střihač. Byť jeho předchozí počiny nebyly nijak úspěšné a na ČSFD jsou spíše modře zbarvené, tento film mě naprosto okouzlil a rozhodně si zaslouží, aby byl brán seriózně a dostalo se mu pocty.

    To, co bych filmu vytknula, je, že je v něm opravdu hodně nahoty. V některých scénách, zvláště u těch, kde se natáčí porno, by to mohlo být natočeno vkusněji, zahaleně, nebo alespoň z dálky. Jinak po technické stránce mu není, co vytknout.

-Jana-


03/04/2023

Filmové recenze: Parazit

 Jelikož se série vždycky celkem vydaří, dáme si tu delší sekvenci recenzí na filmové téma. 

 Film, který jsem měla dlouho v hledáčku a udělala si na něj nakonec čas, byl korejský film Parazit. Už dlouho jsem na něj slyšela jen samou chválu, ale musela jsem si ověřit, jestli je takový, jak se o něm říká.

    Film je zasazen do současné Korey, kde rodina se dvěma dospívajícími dětmi žije v suterénu nevyhovujícího domu a stíhá je jedna pohroma za druhou. Otec nemůže sehnat práci, matka se stará o rodinu, jak jen může, dcera syn čekají na příležitost, která by ideálně měla přijít přímo k nim a zastavit jim u nosu. Ovšem, vysněná nabídka skutečně přijde, a sama! Syn dostane nabídku doučovat bohatou dceru byznysmena, jelikož její současný doučující musí odjet na rok do zahraničí. Jaká spásná nabídka! Postupně se tak do rodiny infiltruje a spolu se všemi svými rodinnými příslušníky získá rodinu pro sebe pomocí lží a intrik. Do idylky parazitující rodiny však zasáhne bývalá domácí, která si uprostřed noci musí něco vyřídit ve sklepě. Ukáže se, že tam bydlí její manžel, kterého tam také schovávala a nastane zmatek a vydírání na obou stranách. Film poté skončí řešetem a zahradě, kde zrovna probíhá oslava. Otec parazitující rodiny si totiž uvědomí, že byl celou tu dobu loutka a že peníze nejsou všechno.



    Musím uznat, že si režisér vyhrál s pozvolnou změnou charakteru, která probíhá u všech hlavních postav. Je patrné, že lidé byli na začátku nevinní a síla moci a peněz je úplně přetvořila. Kromě toho, na pozadí se v jednom vztahu mezi dcerou bohaté rodiny a syna z parazitující začala rozvíjet láska a ta jakoby se úplně vytěsnila od ostatních vztahů a dějových linek, což je povznášející.

    Na výbornou musím hodnotit i kameru. Velmi dobře a detailně zaměřená kamera mi v tomhle filmu hodně seděla a věřím, že se ke sledování filmu ještě jednou vrátím právě kvůli vizuálním efektům.

    Výkony všech herců jsou ohromující. Možná je to tím, že jsem viděla v poslední době tolik špatných filmů, že mě jeden zahraniční tak ohromí, ale třeba taky ne. Vnímám herce jako absolutně autentické. To, jak se dokázali vžít do role psychopatů s lidskou tváří je vážně zážitek.


Dávám filmu 8 z 10 hvězd a to hlavně za vizuální efekty, výkony herců a skvělou režii, která se dobře věnovala charakteru postav a gradaci příběhu.

-Jana-

11/03/2023

Kterak Jana při práci studovala, 4.část: Zadání bakalářské práce

 Ne že by se celá kapitola studování a práce uzavírala, ale na delší dobu nebude úplně co psát. Jsem totiž v průběhu 4. semestru a další rok je ještě přede mnou, jen se ještě nestal, a proto nebudu mít materiál na to, abych vás pobavila další eskapádami. Ale nebojte, dvě kapitolky ještě budou.

V posledním článku jsem popisovala, jaké to bylo dát si na hrb 15 předmětů v jednom semestru a jak jsem z toho vytěžila první šedé vlasy, doslova, ale to jsem v článku nezmínila. Byť toho mám teď mnohem méně, konkrétně o 5 předmětů, počet esejí a úkolů neklesl, jak to? Je to asi tím, že v mi ubyly ty předměty, které byly skoro zadarmo a učitelé po mě nechtěli tolik práce, ach jo. Ale zasvětím vás do něčeho speciálního, co se ani několika esejím o 15 stranách nevyrovná.


Druhák se nese v duchu hledání tématu bakalářské práce. Taková ta směšná práce, kterou máte ukázat, co jste se během třech let naučili a udělat z prdu kuličku. Tak jsem se jala tuto povinnost začít plnit. Vybrat vedoucího a u něj příslušné téma je, jako když si hrajete s dětmi deskovou hru Žížaly, co lezou po jednotlivých políčkách nahoru, ale sem tam se sklouznou po skluzavce dolu, a když mají štěstí vylezou si někde po žebříku, asi tak nějak bych to nazvala.

Jako vedoucí jsem si vybrala milou a zkušenou lékařku, jejíž pověst odepisování na emaily studentů mě naplnila nadějí, že nám půjde spolupráce dobře. Nedělala jsem si zbytečné vrásky a vybrala jsem si téma z jejích nabízených, protože jsem byla zkrátka a dobře líná nad tím kdo ví jak přemýšlet. Vybrala jsem si to, co mi přišlo zajímavé a to konkrétně využití přístupu orientovaného na člověka v sociální práci. No, nebudu lhát, asi jsem se trochu přecenila, protože už při vymýšlení cíle tématu jsem narazila, že o tom tématu vím vlastně houby, jen to, že je to opak kognitivně behaviorální terapie využívané v psychologii. 

Ale i před veškeré peripetie jsem něco sesmolila a obě strany byly spokojené. Plyne mi z toho ale ponaučení. Je fajn vybrat si nějaké téma, co je zajímavé a má šmrnc, jen se zbytečně nesnažte vypadat přemoudřele a vyberte si to, co vás hlavně bude bavit, u čehož si já nejsem zatím tak úplně jistá. Moc si vážím všech pedagogů na UHK a věřím, že nás chtějí naučit to nejlepší, proto budu bakalářskou práci psát svědomitě a nechám si záležet na celé práci, kéž se mi tak podaří i můj vlastní výzkum. 

Za rok adios :).

-Jana-