Když jsem zvládla první semestr 1. ročníku, všichni říkali, že teď už to bude jenom lepší. Částečně to byla pravda. Musím říct, že když jsem se naučila tempo práce, učení, docházka do školy a znova dokola, přišlo mi to vše už tak nějak přirozené a dokázala jsem zvládat rozvrhnout si to, co jsem potřebovala stihnout. Na druhou stranu, to, že jsem to zvládala zřejmě vytušili i naši učitelé, kteří nám dali do rozvrhu další předměty, ovšem těžší než ty, se kterými jsem do té doby měla tu čest.
Jelikož je obor sociální práce hlavně praktickým a pragmatickým oborem, začala jsem se seznamovat s předměty, které byly odborného rázu a zaměřené na přímou práci s jednotlivými skupinami, kterým je ve společnosti třeba pomoci.
Na UHK je několik věhlasných učitelů, jejichž přístup k výuce je skutečně praktický, ale pro ty, co se s oborem teprve seznamují, může být šok to, že jsou náročnější ve splnění podmínek předmětu. Takovým předmětem byly například Metody sociální práce. V tomto předmětu bylo důležité seznámit se se všemi možnými metodami práce v sociální oblasti. Pro mě, jakožto člověka z oboru a přímé práce s klienty, to nebylo až tak náročné pochopit, ale spíše všechno pojmout a zapamatovat si to. Ovšem i přesto se mi povedlo předmět absolvovat na první pokus a být mezi 10 šťastnými, jelikož ostatní museli opravovat předmět ústně a dokonce sama kantorka vyhodnotila, že dá příští rok lehčí test, protože ji překvapilo, že byla tak nízká úspěšnost.
Kromě Metod sociální práce jsem musela absolvovat Základy teorií v sociální práci a to byla teprve divočina. Rozumím tomu, proč by měli studenti chápat teorie sociálních věd, ale test a absolvování předmětu byli skutečně velmi těžké a to i přesto, že je mohl člověk absolvovat z prostředí domova a být tak v klidu. Inu, nedá se nic dělat, k tomu to prostě patřilo.
Celý semestr jsem zvládla velmi dobře a dokončila jej v už na konci května, proto jsem si mohla užít čtyři měsíce nicnedělání. V dalším článku vám tedy osvětlím, jaké to nicnedělání bylo a kam moje cesty vedly na začátku dalšího semestru.
-Jana-
Komentáře
Okomentovat