Ne že by se celá kapitola studování a práce uzavírala, ale na delší dobu nebude úplně co psát. Jsem totiž v průběhu 4. semestru a další rok je ještě přede mnou, jen se ještě nestal, a proto nebudu mít materiál na to, abych vás pobavila další eskapádami. Ale nebojte, dvě kapitolky ještě budou.
V posledním článku jsem popisovala, jaké to bylo dát si na hrb 15 předmětů v jednom semestru a jak jsem z toho vytěžila první šedé vlasy, doslova, ale to jsem v článku nezmínila. Byť toho mám teď mnohem méně, konkrétně o 5 předmětů, počet esejí a úkolů neklesl, jak to? Je to asi tím, že v mi ubyly ty předměty, které byly skoro zadarmo a učitelé po mě nechtěli tolik práce, ach jo. Ale zasvětím vás do něčeho speciálního, co se ani několika esejím o 15 stranách nevyrovná.
Druhák se nese v duchu hledání tématu bakalářské práce. Taková ta směšná práce, kterou máte ukázat, co jste se během třech let naučili a udělat z prdu kuličku. Tak jsem se jala tuto povinnost začít plnit. Vybrat vedoucího a u něj příslušné téma je, jako když si hrajete s dětmi deskovou hru Žížaly, co lezou po jednotlivých políčkách nahoru, ale sem tam se sklouznou po skluzavce dolu, a když mají štěstí vylezou si někde po žebříku, asi tak nějak bych to nazvala.
Jako vedoucí jsem si vybrala milou a zkušenou lékařku, jejíž pověst odepisování na emaily studentů mě naplnila nadějí, že nám půjde spolupráce dobře. Nedělala jsem si zbytečné vrásky a vybrala jsem si téma z jejích nabízených, protože jsem byla zkrátka a dobře líná nad tím kdo ví jak přemýšlet. Vybrala jsem si to, co mi přišlo zajímavé a to konkrétně využití přístupu orientovaného na člověka v sociální práci. No, nebudu lhát, asi jsem se trochu přecenila, protože už při vymýšlení cíle tématu jsem narazila, že o tom tématu vím vlastně houby, jen to, že je to opak kognitivně behaviorální terapie využívané v psychologii.
Ale i před veškeré peripetie jsem něco sesmolila a obě strany byly spokojené. Plyne mi z toho ale ponaučení. Je fajn vybrat si nějaké téma, co je zajímavé a má šmrnc, jen se zbytečně nesnažte vypadat přemoudřele a vyberte si to, co vás hlavně bude bavit, u čehož si já nejsem zatím tak úplně jistá. Moc si vážím všech pedagogů na UHK a věřím, že nás chtějí naučit to nejlepší, proto budu bakalářskou práci psát svědomitě a nechám si záležet na celé práci, kéž se mi tak podaří i můj vlastní výzkum.
Za rok adios :).
-Jana-
Komentáře
Okomentovat