Ráda brouzdám na instagramu a nechám se inspirovat od slavných osobností. Nedávno jsem narazila na video od blogerky a modelky s uměleckým jménem Jenny Mustard, která se narodila ve Švédsku a nyní žije trvale ve Velké Británii. Jenny se zajímá o lifestyle, modeling, self love a prezentací na sociálních sítích.
Jenny ráda otevírá kontroverzní témata a video s názvem 5 ways Hollywood ruins women. (feminist rant) mě velmi zaujalo, a to natolik, že se o něj s vámi musím podělit. Pokusím se vám přetlumočit hlavní poselství videa, které mě přimělo zamyslet se nad konzumací stereotypů o chování a jednání ženy, nejen v sebeprezentaci, ale i myšlení a přijímaní ostatních. Jenny jasně a stručně nastínila, jak podprahově média působí na nás konzumenty a že nás mohou měnit v základech a vytvářet o nás ženách (i mužích) stereotypy, se kterými bychom nesouhlasili, pokud bychom se nad nimi více zamysleli. O jaké stereotypy a archetypy jde?
1. ženy pokládají otázky, muži odpovídají
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč jsou to právě ženy, kdo v těžkých situacích, náročných řešeních escape momentů a nečekaných životních kuriozitách pokládají otázku: “Co budeme dělat?”. Jennyin archetyp otázky a odpovědi vychází ze zjištění, že ženský charakter je vyobrazen a předurčen ke slabosti, zranitelnosti a mužský charakter téměř vždy nabídne řešení, rozuzlení, nebo alespoň uklidnění, pokud řešení aktuálně nemá. Je tomu tak i v životě, nebo nám chce Hollywoon ukázat, že by to tak možná mělo reálně být? Jenny uzavírá tento archetyp vlastním zamyšlením: “Už jste se někdy setkali se ženou, která by si v reálném životě s nečím nedovedla poradit?” Jenny si myslí, že film zkresluje realitu z důvodu faktu, že podvědomě připisujeme muži sílu a ženě slabost tak, jak tomu bylo v minulosti.
Příklad: Láska nebeská (Hugh Grant a Martine McCutcheon přistiženi při polibku na veřejnosti)
2. ženy mívají povolání spojené s pečováním o druhé
Znáte to, díváte se na zamilovanou komedii, kde je hlavní hrdinka učitelka, zdravotní sestra, pečovatelka, či lékařka (většinou pediatrička). Jenny to opět vysvětluje na principu rovnováhy sil. Pokud jde o film, který vyobrazuje hlavní mužskou roli jako silnou a nezávislou osobu, žena podle logiky scenáristy vyvažuje jemností a ohleduplností spojenou s její prací. Film tak dává najevo, že pokud není rovnováha, nebyl by to dokonalý milostný příběh, vše s ohledem na první archetyp.
Příklad: Sabrina (Linus jako silný business man a Sabrina křehká a jemná fotografka se sklonem k melancholii, co ráda pečuje o city druhých)
Samozřejmě se najdou i výjimky, kde se film snaží jít proti proudu a vyobrazuje realitu v jiném světle, těch je ovšem po málu (příklad: Fort je lotr, kde Ben Stiller pracuje jako zdravotní bratr).
 |
| Zdroj obrázků: 10 důvodů, proč tě nenávidím (1999, Touchstone Pictures), Wonder Woman (2015, Warner Bros. Entertainment) Láska nebeská (2003, Universal Studios) |
3. pokud mají ženy vysoké postavení s odhodlaností a cílevědomostí, jsou většinou záporačky
Dalším velmi typickým archetypem je fakt, že ne všechny ženy jsou jemné a zranitelné, ale navzdory všemu nemohou být jen dokonalé a jsou vyobrazeny jako hlavní záporačky se sklonem ke krutosti, bezohlednosti, či chladnokrevnosti. Princip rovnováhy charakteru je obsažen i zde, jaký by to mělo smysl, kdyby vše bylo růžové? Ženy s velkou stabilitou spojenou se zaměstnáním, podnikáním či s politickou činností jsou vždy tak trochu mrchy, a děje se to proto, aby nám divákům bylo ukázáno, že ženy mohou být skvělé, ale jsou především zrádné.
Příklad: Gone girl (Rosamund Pike je úspěšná a cílevědomá žena, která potrestá Bena Afflecka svým údajným zmizením)
4 . ženy jsou sledovány, pronásledovány a stalkovány, často i vydírány
Představte si typicky vystřiženou scénu filmu, ve které je oběť sledována oknem zvenku, následována na každém kroku do práce a je mapován její život, ze kterého si stalker složí obrázek. V romantických komediích či jiných lovestory příbězích je to nuceno chápat jako roztomilé a nevinné, neřkuli žádoucí. Ovšem v reálném životě je to spojováno s velkým nebezpečím, které se s filmem nedá srovnat, zvláště v době, kde je naše soukromí veřejně prezentováno na sítích. Naskakuje vám třeba scéna z filmu Stmívání, kde Robert Pattinson sleduje, jak jeho láska Kristen Stewart spí? Trochu creepy musím uznat. Vtipnou pointou takových příběhů bývá fakt, že je stalker za své úsilí odměněn, získá dívku a žijí oba šťastně až do smrti (rozvodu nebo prvního dítěte).
Příklad: 10 důvodů, proč tě nenávidím (Heath Ledger se vsadí, že přiměje Juliu Styles, aby s ním začala chodit)
5. hrdinky se zvláštním talentem nebo superschopností jsou vyobrazeny jako ženy s dětským chápáním světa
Tento bod úzce souvisí s druhým a třetím archetypem, který spojuji s rovnováhou charakteru, aneb pokud charakter hrdinky je v něčem vynikající, musíme jí rating zkazit v alespoň v jejím uvažování nebo chování. Jak se může stát, že žena silná a sebevědomá se v určité situaci musí chovat jako bezbranné zvířátko s okleštěným smyslem pro realitu? Vnímám to jako nechutnou degradaci charakteru, který by se sebevědomé ženě v reálu asi těžko stala. Ale bohužel se to stává v každém filmu, který jsem zatím viděla. Aktuálně mohu mou úvahu ilustrovat na příběhu Enoly Holmes, v hlavní roli s Millie Bobby Brown v novém filmu Enola Holmes, kde si hlavní hrdinka poradí s úkoly z chemie, bojových sportů a matematiky, ale nezvládá chodit dobře oblečená a chovat se jako žena a je degradována svým bratrem?
Příklad: Gal Gadot jako Wonderwoman (Gal Gadot nemá smysl pro módu a změnu doby, ve které žije)
Jenny uzavírá své video filmem, který podle ní zpracoval všechny zmíněné archetypy podepisující se na falešném obrazu žen a jejich chování: Love actually! Jistě se shodneme, že k výše uvedeným archetypům ještě přidáme lascivní absurditu seznámení za zvláštních okolností (při natáčení pornografie jako Joanna Page), zhrzenou ženu, která přišla na nevěru manžela a snaží se ho trápit (Emma Thompson), typickou koketu zahrávající si s city svého šéfa (Heike Makatch), či věrnou manželku, co neopustí manžela kvůli jinému (Kiera Knightley).
Tento článek neslouží k degradaci filmového průmyslu, to ani v nejmenším, avšak snaží se poukázat na konzumní klasifikační způsob vyobrazování žen, které jsou podřízené mužům, mají slabé charaktery, či jsou jinak nedostačující a povrchní.
- Jana -
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=SFktGmWnh64
Žádné komentáře:
Okomentovat