26/03/2021

Toxická kosmetika aneb z čeho chytneš raka?


Průměrná česká žena má ve své koupelnové skříňce 21 produktů, skutečně však využívá pouze 9 z nich (Žena In 2020). Nejčastěji nakupujeme kosmetiku v běžných kosmetických řetězcích, využíváme eshopy a někdy preferujeme luxusní značky jako bychom si připouštěli, že je v jejich složení skutečně něco lepšího. Opak je pravdou, nic lepšího v nich nenajdeme, jen navoněnou bídu.

Kdysi jsem v obchodě s levnými knihami koupila titul Ve rtěnce je olovo od Gillian Deacon. Tato kanadská autorka na bezmála 400 stranách popisovala problém toxických látek, které se běžně vyskytují v kosmetických výrobcích. To, za jakých okolností se začala více zajímat o složení v kosmetice, mě dostalo.

Gillian byla diagnostikována rakovina prsu před dvanácti lety, v její rodině se doposud tato nemoc neobjevila, a tak si kladla otázku, jak se to mohlo stát, že tento druh rakoviny postihl právě ji? Rodinná anamnéza? V pořádku. Psychické zdraví? V pořádku. Vyrovnanost a sebevědomí? V pořádku. Čirou náhodou se v době vyšetření Gillian setkala s knihou od Stacy Malkan Not just a pretty face: The ugly side of the beauty industry, díky které se jí rozsvítila pomyslná žárovka nad hlavou. Gillian napadlo, že by její rakovina mohla být způsobena chemickým koktejlem, kterému se vystavovala po celý svůj život.




Gillianin příběh mě nutil zamyslet se, jaké chemické složky jsou v kosmetice používány, a které mají přímou souvislost s rakovinou či jiným onemocněním, ať už postihne jakoukoli část těla.

Jde o následující:

Formaldehydy (formalín, aldehyd kyseliny mravenčí, methanal atd.):
  • toxické pro imunitní systém, dráždí pokožku a je to možný karcinogen
  • používá se jako konzervační činidlo, hlavně v přípravcích nehtové kosmetiky, v barvách na vlasy a lepidlech na umělé řasy (Deacon 2012, str.323 - 324)

DEA, TEA, MEA:
  • emulgátory a pěnila v mnoha přípravcích, mimo jiné v šampónech, mycích přípravcích na obličej a v make upu
  • pravděpodobné karcinogeny, snadno se vstřebávají kůží (Deacon 2012, str. 323)

LSL (sodium laureth sulfát), PEGy:
  • možné karcinogeny, zajišťují pěnivost přípravku, vyskytuje se v kosmetických výrobcích jako znečišťující látky, mají tendenci vysušovat pokožku (Deacon 2012, str. 323)

Ftaláty:
  • změkčovadla, používají se k výrobě deodorantů, parfémů, laků na vlasy
  • jsou to endokrinní disruptory, uvádějí se do souvislosti s poruchami funkce jater, ledvin, plic (Deacon 2012, str. 324)

Olovo:
  • využíváno při výrobě rtěnek, barev na vlasy
  • je toxické pro nervový systém, je to karcinogen a endokrinní disruptor (Deacon 2012, str. 324)

Mastek:
  • je to prášek pohlcující vlhkost, používá se jako pudr ve tvářenkách, deodorantech, make upu
  • pokud obsahuje vlákna azbestu, tak může být karcinogenní
  • bývá dáván do souvislosti s rakovinu vaječníků a je pravděpodobně jedovatý pro dýchací cesty (Deacon 2012, str. 324)

Methanon:
  • používá se jako přísada v přípravcích na opalování
  • proniká do pokožky, kde funguje jako fotosenzibilující látka, to znamená, že ve spojení se slunečním zářením může vyvolávat alergie
  • způsobuje poruchy hormonálního systému, poškozuje buňky a je dáván do souvislosti s nízkou porodní váhou novorozenců (Deacon 2012, str. 325)

Parfum:
  • je soubor látek uváděných do souvislosti s velkým množstvím zdravotních projevů, mimo jiné s alergiemi, imunotoxicitou, bolestmi hlavy a závratěmi (Deacon 2012, str. 325)

Výčet zdravotně závadných složek je velmi dlouhý, více se o něm dočtete v knize od Gillian Deacon, která zároveň vytvořila seznam alternativ, kterými můžete nahradit svou stávající toxickou kosmetiku za přírodní, nebo dokonce v bio kvalitě za dostupné ceny. Hlavním posláním Gillianiny knihy je podle mě poukázat na problematiku nevzdělanosti nás nakupujících. Sama jsem tak začala kupovat více přírodní kosmetiky. Toxický šampon, či pleťový krém už v mojí skříňce nenajdete.

Je pochopitelné, že přírodní kosmetika nedokáže ihned takové zázraky, jako ta toxická, zvlášť pokud jste posledních 20 let používali výhradně výrobky s výše uvedenými složkami. Je třeba přechodu na přírodní výrobky dát svůj čas a prostor, protože vás konečný výsledek poté mile překvapí. Můžete se těšit mnoha zdravotním benefitům, jako je zbavení se alergií, bolestí hlavy nebo kožních vyrážek. Je třeba si uvědomit, že kůže pohlcuje vše, co na ni dáme a stejně tak jako bychom nesnědli zkažené vejce, nesmíme se mazat zkaženou kosmetikou.

-Jana-


Zdroje:

Deacon, Gillian. Ve rtěnce je olovo. Ikar. 2012


Průměrná žena má doma 21 kusů kosmetiky, používá jich jen 9, ukazuje průzkum. Žena IN 2020. https://zena-in.cz/clanek/prumerna-zena-ma-doma-21-kusu-kosmetiky-pouziva-jich-jen-9-ukazuje-pruzkum


Žádné komentáře:

Okomentovat